Kruťas od přírody

Přemýšleli jste někdy o tom, jaké to je být zabijákem z filmových vyvražďovaček? Na tuto otázku dává odpověď Kruťas od přírody, kterého řadí hororové weby svorně mezi špičku letošní žánrové produkce. Režisér Chris Nash se odpíchnul od známé šablony o partě výletníků, kteří ve volné přírodě čelí monstróznímu, sadistickému a zdánlivě nezničitelnému sériovému vrahovi. Tentokrát ale otočil perspektivu a prakticky celý film odvyprávěl z pohledu záporáka. A ukazuje se, že život sadistických šílenců v sobě má jistou meditativní poetiku, která je ovšem prokládaná pravidelnými dávkami bizarního násilí. Film Kruťas od přírody by se dal popsat jako ambientní slasher, nepravděpodobné spojení brakových krváků s pomalými uměleckými filmy, kde se dlouhé záběry sledující vrahovy obchůzky jeho loviště v lesích střídají s radostně excentrickými scénami, v nichž spektakulárním způsobem likviduje své oběti. Film ale není žádný konceptuální žertík, který se rychle okouká. Nash tu svého vraha pojímá jako ztělesnění nesmlouvavé krutosti, kterou v sobě máme tak nějak „od přírody“. Při natáčení se údajně inspiroval svědectvími těch, kteří v divočině přežili útok medvěda. Když řada z nich spatřila opodál postávat medvěda, zpočátku prý propadla mylnému dojmu, že zvíře jen klidně stojí a nepředstavuje žádné nebezpečí. Teprve když polevili v ostražitosti, medvěd na ně zaútočil s nečekanou prudkostí a brutalitou. Polevit v ostražitosti byste při sledování Kruťase od přírody neměli ani vy.