Za roky lovení v kalných vodách kinematografie jsme už na plátno Aera vyvrhli ledacos, ale tentokrát vám s nefalšovanou hrdostí i škodolibou radostí přinášíme perlu z úplného dna. Kolonie lykanů vyvěrá ze stejné kloaky neumětelské nesoudnosti a zběsilé jurodivosti jako Ptákodemie či Pokoj Tommyho Wisseaua. Jenže bobtná přes hranice kategorie „tak špatné, až je to dobré“ do mnohem zákeřnějších zákoutí. Tady se dostáváme do hájemství WTF, ba dokonce k jeho dech vyrážející, bránici trhající i hlavu nevěřícně vykrucující esenci.
Popisovat v tomto případě děj by znamenalo ochudit vás o dobrodružství z vlastního titánského úsilí při prokousávání se spletitým světem městečka Vlkákov. Ten zahrnuje rozhárané teenagery, anonymní alkoholiky, šamanky, zparchantělou indiánskou mytologii, atmosférické anomálie, orchideje, prasata, a pochopitelně vlkodlaky v nespočtu podob. Navíc i sebezběsilejší zákruty scénáře blednou ve světle zdejšího „řemeslného“ uchopení. Toto je filmařina ve své totální holotě a inzitní tvorba v absolutním levelu bezelstné intuitivnosti, kde pojmy jako mizanscéna, rámování, svícení, mix zvuku či vedení herců platí za sprostá slova. Kolonie lykanů vyvolává nonstop úžas netušenými úrovněmi řemeslné nekompetence i naivistické inkontinence.
Na svědomí tento „film“ (i jeho diváky) má amatérský kameraman, nadšenec do speciálních efektů a cosplaye, hudební artista i neúspěšný pivní youtuber Rob Roy. Jeho jméno zde figuruje u položek režie, scénář, produkce, kamera, střih, make-up, efekty a výprava. Hudební složku tvoří domnělé fláky několika zoufaleckých uskupení newhampshirské metalové scény, mezi nimiž pochopitelně nechybí ani Rob Roy Band. Před kameru pak mistr nacpal své příbuzné, sousedy i jejich domácí mazlíčky z domovského maloměsta. Společně stvořili skvost, který se pyšní výmluvným skóre 1.7 na IMDB. Tak přijďte na nefalšovaný nelítostný One-Man-Bullshit-Show: The Movie (Maybe) – tady se otestuje výdrž i jemnocit diváků našeho festivalu a oddělí opravdové otrlecké zrno od plev.