Dva borci, bejvák plný emzáků, žádná cesta ven. Horká novinka Joea Begose, která vás sestřelí koncentrovanou směsí gumákové akce, brutálního násilí a humoru toho nejhrubšího zrna. Opalizující audiovizuální nálož, již si nemůžete nechat ujít.
S Jimmym, režisérem hororových bijáků, to jde od desíti k pěti. Právě když to jedné noci po smršti špatných zpráv přepískne s omamnými látkami, zjeví se u něj v kutlochu poněkud nezvaní hosté: příslušníci mimozemské civilizace. Jimmy brnkne svému bývalému kámošovi Stiggsovi, jestli by mu nepíchnul. Bohužel se totiž zdá, že Jimmyho návštěva neoplývá zrovna humánními úmysly, jak je známe z filmů Stevena Spielberga. Krvelačný rauš, při němž je kocovina výsadou, může započít…
Americký všeuměl, scenárista, kameraman a režisér Joe Begos se po upířině Bliss vrací na Žižkov s třaskavinou jménem Jimmy a Stiggs. Nepřehlédnutelnou žánrovkou, která na sebe strhla pozornost v Sitges. Nadupaný obývákový survival, vymáchaný v galonech chlastu, drog, krve a mimozemských tekutin, natočil Begos se svými kumpány na zbytky 16mm analogu. Doslova na koleně, ve svém vlastním kvartýru, v průběhu čtyř let, pandemii nevyjímaje. To, co by jiným tvůrcům zlomilo vaz a dopadlo přinejmenším nemastně, neslaně, přetavil talentovaný Begos, jenž se rovněž sebemrskačsky obsadil do role Jimmyho, v naprostou zběsilost, která překypuje nápady a bezuzdnou fantazií.
Blízká setkání slizkého druhu, Válka sněťů či Vejdi do svérázna – ať už výtvor pojmenujeme jakkoliv, Begosova halucinační stroboskopická jízda nezapře nakažlivou energii a řemeslnou zručnost, jakou oplývají raná díla Bena Wheatleyho, Petera Jacksona či Sama Raimiho. Na rozdíl od namachrovaného Bliss představuje Jimmy a Stiggs přiznaně rozpustilý splatterfest, v němž se dvě ztracené existence snaží popasovat s gumáckými agresory z vesmíru pomocí flanděr, mačet, amfetaminů a mimořádné kadence vulgarismů. Výsledkem je fluorescenční groteska, která má překvapivý spád a která znásilní všechny vaše smysly neonově pableskujícím nervním stylem. Tomu všemu adrenalinově nakládá lomozící dronová hudba v prudké kombinaci s EDM plískanicí Stevea Moorea. Jimmy a Stiggs je přesně ten typ snímku, jenž chcete – jenž musíte – vidět na velkém plátně s prostorovým ozvučením. Jedině tak vynikne jeho narkotická omamnost v celé své kráse a intenzitě. Bujará oslava jubilejního 20. ročníku Festivalu otrlého diváka ani nemohla začít s nikým jiným než právě s parťáky do nepohody, Jimmem a Stiggsem. Hovady k zulíbání.
