Kromě filmů, které jsou tak špatné, vyšinuté nebo nepopsatelné, že je lze vidět jen na Festivalu otrlého diváka, existují i filmy, které jsou příliš špatné, vyšinuté a nepopsatelné i pro nás. Skutečný filmový odpad, zasmrádlé kalné vody kinematografie, filmy, po jejichž zhlédnutí máte chuť se zamknout na záchodě, polít se Savem a zapálit. Právě z těchto nevábných hlubin, podoben fekálnímu vozu brázdícímu žumpy, septiky a senkrovny, vynáší na světlo světa netušené poklady náš filmový hovnocuc. Moderátoři Antonín Tesař a Martin Kadeřábek se rozhodli podělit se s otrlými diváky o filmová hovna. Pustíme vám sérii komentovaných ukázek z filmů, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli a mnohdy ani slyšet nechtěli. Filmy, které jsou nevšední, osvěžující a hodné pozornosti, ale které se ani my neodvažujeme pustit vám celé – abychom vás neunudili k smrti, nekazili dobré jméno festivalu a nemuseli se stydět se za to, že za jejich zhlédnutí po vás chceme peníze. Místo toho vám pustíme jen výcuc nejšťavnatějších scének, nejpamětihodnějších momentů a nejsilnějších dojmů. Všechny filmy se budou nějakým způsobem týkat letošního tématu, totiž konce světa. Abychom uctili bratry Medvedy a jejich kultovní publikaci The Golden Turkey Awards věnovanou špatným filmům, i my jsme stejně jako oni zařadili do svého výběru také jeden fiktivní film, který jsme si vymysleli sami. Vzhledem k tomu, jak fantasmagorické jsou ty ostatní, nebude snadné si tipnout, který to je.
