Experimentální adaptace stejnojmenné novely Franze Kafky v režii enfanta terrible československé nové vlny Jana Němce, při jejímž sledování na vlastní kůži zažijete, co to obnáší stát se obtížným hmyzem.
„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Věta jak vystřižená z pokleslého zetkového bijáku, za niž by se nestyděl lecjaký brakový patlal. První dojem ovšem často klame. Tato slova totiž otvírají proslulou novelu Franze Kafky a zaznějí také v úvodu její filmové adaptace, již krátce po své emigraci z hovniválské reality komunistické ČSSR natočil věčný provokatér a enfant terrible československé nové vlny Jan Němec. Rázem se tedy ze zetkového močálu pozvedáme do hájemství artového filmu nejotrlejšího řádu. Projekt, zaštítěný slovutnými televizemi ZDF a ORF, vznikl podle scénáře, který Němec napsal už v 60. letech se svým bratrancem, filozofem Jiřím Němcem a byl uveden v rámci cyklu, kde čerstvému exulantovi dělali společnost R. W. Fassbinder, Jim Jarmusch či později Tom Tykwer. Realizační klíč ke Kafkově mnohoznačné předloze nalezl Němec v důsledném uplatnění subjektivní kamery, díky níž se Řehoř prezentuje jako pohled a dochází k jeho splynutí s divákem, který tak na vlastní kůži zažívá, co to obnáší stát se obtížným hmyzem. Nebojte se toho a přijďte si prostřednictvím taktilní kamery omakat a prošmejdit všechna zatuchlá zákoutí příbytku spořádané měšťanské rodiny, za jejíž pimprlovou fasádou dřímá inherentní brutalita a krutost.
