Menu
Jednou není dost a opakování je matka moudrosti, potažmo zvrhlosti, tudíž přijměte pozvání na občasně pravidelná uvedení legendárního kultu pořádaná s plnou parádou. Před návštěvou projekce se prosím seznamte s pokyny pro publikum, případně i s dějem filmu, pokud by vám dělala nepřítomnost českých titulků potíže.
Kinematografie má řadu nejrůznějších kultů, kde filmy překračují rovinu pouhého jednorázového zážitku a stávají se pro své vyznavače životním stylem i ekvivalentem náboženství. Ve společnosti povětšinou rigorózních vyznání typu Star Wars či Star Trek ční jako bizarní úkaz hrdě přízemní oslava výstřednosti Rocky Horror Picture Show, jejíž projekce připomínají karnevalový rej. Tato filmová adaptace obskurního muzikálu při svém prvním uvedení v roce 1975 zoufale propadla. Na druhou stranu se nelze divit, že široké publikum zůstalo lhostejné vůči bláznivé báchorce podbarvené chytlavými songy s dekadentními texty a vzdávající hold prostopášnosti i naivním brakovým snímkům fantaskních žánrů. A to nemluvě o pokušitelském vyprávění, kde vystupují s nakažlivým elánem ztvárněné postavy jako poťouchlí mimozemšťané z planety Transsexuál v galaxii Transylvánie, šílený bonvivánský vědec, jeho adonisovský výtvor či slušňácký snoubenecký pár, který hrou osudu padne do tenat nestoudnosti. Až později během půlnočních promítání začal snímek sbírat zástupy uhranutých konvertitů. Z odvázané atmosféry těchto projekcí se zrodila tradice interaktivního zapojení publika a především shadowcastu – živého přehrávání filmu před plátnem současně s projekcí. Početný seznam praktikujících světových farností tohoto kultu se v roce 2015 díky ansámblu Festivalu otrlého diváka a jeho přátel konečně rozrostl i o naší středoevropskou kotlinku. Každá pravá víra žádá opakování a připomínání, a tak se i český shadowcast vrací. Ať už patříte mezi oddané vyznavače či váhavé zvědavce, vyslyšte moto filmu „Don’t dream it, be it“ a nenechte si ujít možnost vidět i prožít Rocky Horror Picture Show opravdu s plnou parádou.
