Už cesta americké studentky Suzy z letiště do prestižní baletní akademie ve Freiburgu je lemována zlověstnými náznaky. Hned u východu ji přivítají poryvy větru a hustý déšť. Jakmile vystoupí z taxíku, zastihne před vchodem do budovy jinou studentku, která odsud v hrůze prchá pryč. Dovnitř jí zatím odmítají vpustit, a tak musí strávit noc ve městě. Jakmile ji ale nakonec druhý den ráno bizarní stavba pohltí, bude pro ni naopak těžké vyváznout odsud živá.
Dnes už kritikou i diváky jednohlasně adorovaný klasický horor Daria Argenta bývá popisovaný jako technicolorová noční můra. Mistr italského žánru giallo se ve svém prvním plnokrevně nadpřirozeném hororu odvázal na maximum a vytvořil imaginativní, snový snímek plný okultismu, temných znamení a pekelně krvavých vražd. Budova akademie je bizarní expresionistický labyrint spletitých chodeb, všudypřítomných ornamentů a sytých barev. Atmosféru zlého snu ještě umocňuje geniální ústřední melodie od progrockové skupiny Goblin. V roce 2018 se tuhle klasiku pokusil znovu a jinak převyprávět režisér Luca Guadagnino. Byl to nevděčný úkol, protože Argentův originál dodnes neztratil prakticky nic ze své uhrančivé síly.
