Proč bychom se nepelešili, když nám pámbu UpíRajdy dá? I tuto hitovku si možná budete zpívat v noční či podvečerní tramvaji po otrlé živě dabované projekci, která bude přehlídkou filmového neumětelství, nesofistikovaných fórků, nablblých popěvků a hlasitého souznění otrlých duší. Co víc si přát? Leda prd. A ten taky bude.
Letošní téma Podzimní sklizně si vysloveně řeklo o hodně hluboký ponor do tůňky plné šlápot, poběhlic a hampejznic a ejhle, podařilo se nám vylovit sedmdesátkové filipínsko-americké UpíRajdy, zamotané do žabinců polopatických vtípků, přiškrcené vlascem zcela ploché příběhové linky a poďobané oschlými hereckými výkony. Čeká vás mocně flatulentní projekce céčkového erotického hororu o dvou nadržených námořnících, kteří si své choutky chtě nechtě musí ukojit ve hřbitovním pelechu krvelačných hurisek a jejich obstarožního zaprděného pasáka, Honzy Komenského, v podání hvězdného Johna Carradina. Čili ideální úlovek pro dabéry Samanthu Bifidus a Josefa Vokurku, kteří ho s gustem hodí na svou tvůrčí pánvičku a do mrtě využijí jedné slastné ingredience, která se celým filmem navinule vine jak smradlavá nit. Vizuálně film připomíná něco mezi Panenkou z vltavské tůně a Limonádovým Joem, obsahově epizodu z filipínských Bakalářů, vyfutrovanou snad nejdelší softerotickou scénou v dějinách upírských filmů. Rozjívené duo Bifidus a Josef Vokurka, které, jak víme, umí udělat z prdu kuličku, hodlá UpíRajdy hníst, válet a mačkat jako dobře uleželou fazolovou pastu, až z ní vznikne další unikát, který neuvidíte a neuslyšíte nikde jinde než na Otrlci. A tentokrát nebude chybět ani překvapení po projekci. To aby vás větry zase odnesly v pořádku domů.
