19. Festival otrlého diváka

Program 19. ročníku Festivalu otrlého diváka se promění ve slizovitou mucholapku pro insekty, a to ve všech jejich členitých podobách. Nač čekat na svatého Jiří, kdy vylézají kdejaké hadice a štěnice. Pojďme odšpuntovat jaro hlavním tématem, jímž letos nebude nic menšího než havěť.

Našim lačným pavučinovým sítím neuniknou nejhrůznější mutace a děsivá kusadlovitá zpodobnění, které se vám zaryjí pod kůži, ale také groteskní pytloviny, z nichž se vám natrhne bránice až do oněch míst, kam slunce nesvítí a kam můry nelétají (ano, až do malpighické trubice). Broučáci se vždy nesli na křídlech podivnosti, jinakosti, a buď tvořili onen kafkovsky „obtížný hmyz“ vyvolávající znepokojení, nebo cupitali směrem k veseloherní, mnohdy černohumorné poetice. Stačí vzpomenout na nechvalně známý dětský (sic!) popěvek: komáři se ženili, bzum, bzum, ženili / komáři se opili, opili, až komára zabili / sádlo z něho vybrali, vybrali, pak komára sežrali… Hmyzáctvo bylo v neposlední řadě mimo hororové a komické imaginace silným inspiračním zdrojem pro sociálně-kritické úvahy; už Kája Čapků by ve 20. letech mohl vyprávět. Dramaturgická tykadla Festivalu otrlého diváka se letos zaměří pravé na tuto trojici tematických nožiček: děsivou, švandózní, alegorickou.

Uvedeme raritní kousky v larválním stadiu (kafkovskou Proměnu, animovanou báchorku pro dospělé Utajená Palečkova dobrodružství, pupundeklový eurotrash Krvavá jáma hrůzy) i vykuklené klasiky, které jsme ale ještě neměli možnost na velkém plátně vidět (fenomenální Phenomenu Daria Argenta).

Pod entomologickým drobnohledem si posvítíme na desítky let kinematografických flusanců. Od paranoiou prolezlých padesátkových creature features, v nich na velikosti záleží, a to rovnou ve dvojáku (Tarantuli, btw, debutu Clinta Eastwooda, bude sekundovat velikášský Neuvěřitelně se zmenšujícím se muž), až po mňamky 80. – 90. let, jež by neprošly klauzurami 1. ročníků FAMU (bravurně aušusoidní scifíčka Vypůjčovatel, Pohroma ve stříkačce aneb Otrlá primadona). Co se líhně FAMU týče, již tradičně dáme prostor výrazným kraťasům Katedry animované tvorby. Do programu pochopitelně naklademe i tuzemáková vajíčka s hraným obsahem (The Blaster, Blaster II: The Second Blast). A jelikož exotická havěť je ta nejpodivuhodnější, kolonizátorsky vytáhneme z bažin dálných kinematografií pestrobarevné exempláře hodné evropského obdivu (honkongskou peckovačku 36 promile Shaolinu, bollywoodskou bramboračku Zpustlina).

V programu zahnízdí i několik čerstvě vylíhnutých novinek ze světové distribuce, které si odbydou svou českou premiéru (festivalový hit Havěť pro milovníky snovačů, pocta žánru grotesky Stovky bobrů pro milovníky… bobrů). A když už jsme u těch bobrů, jako každý rok se můžete těšit na pornografickou projekci, kdejaká havěť se pochopitelně ráda svléká (Zpověď dospívajícího burákomáslového fetišisty).

Samozřejmě si nemůžeme odpustit taškařice spojené s živým kinem čili dojde na věhlasné simultánní dabingy pod plátnem patřičné vyšňořených postav, jimž by Ondřej Sekora záviděl (Krotitelé brouků, Špitál plný breberek, Buď se hecnem, nebo zhebnem). Do Aera se s velkou pompou přivalí rovněž zavedený Filmový Hovnocuc; pásmo bizarních či neokoukaných potratů dějin filmu, tentokráte s voňavým přívlastkem „Chvála hovnivála“. Naopak zapomeňte na zaprášený relikt Kinoautomat; přímo v sále bude možno okusit kouzla VHS ve zbrusu novém interaktivním projektu jménem Videoautomat, z nějž vám budou složené oči přecházet!

A v neposlední řadě i Festival otrlého diváka vzdá hold vypečenému formátu culinary cinema; okusíte naši vlastní šťavnatou parafrází na fart, pardon, fine dining a vypravíte se podráždit chuťové pohárky během sledování šmakulózního snímku s všeříkajícím názvem Kastrólman. Copak se asi bude skrývat pod pokličkou? A jaké další sekrety jsme na vás v programu upekli? Nezbývá vám, než si poštelovat kladélka a spermatofory, vylézt z teplých hnízdeček a bez repelentů se vydat 4. – 10. března 2024 do útulné žižkovské líhně kina Aero.